Diagnostika suchého oka

Suché oko patří mezi nejčastější onemocnění očí na světě. Jedná se o multifaktoriální onemocnění očního povrchu, které je charakterizované zhoršenou kvalitou slzného filmu.

Mezi nejčastější potíže patří pálení, řezání, zarudnutí očí, pocit písku v očích nebo paradoxně nadměrné slzení. Pocit unavených očí můžeme pociťovat hlavně při delší práci s počítačem nebo tabletem. Pokud se suchost očí nadále zhoršuje může dojít i ke zhoršenému vidění. Toto onemocnění postihuje zejména ženy a starší osoby, není však výjimkou, že pocit suchého oka mají i děti a mladí lidé, kteří pracují intenzivně s počítačem, tabletem nebo mobilem. Vzhledem k tomu, že u těchto aktivit se výrazně snižuje frekvence mrkání, povrch oka není dostatečně chráněný slzným filmem a proto osychá a vytváří se zánět. Je proto důležité správný výběr umělých slz, pravidelné kapání kapek i když nejsou potíže a tím předcházet vytvoření zánětu povrchu oka. 

Ke správné diagnostice suchého oka je nutné kompletní oční vyšetření se zaměřením na diagnostiku slzného filmu, který se obecně skládá se tří složek: olejová vrstva, kterou produkují mazové žlázky a chrání vodní složku, kterou produkuje slzní žláza a mucínu, který produkují pohárkové buňky spojivky.

Suché oko (Dry Eye Disease – DED) může být způsobené:

1. nedostatečnou tvorbou vodní složky (nedostatek slz) – dysfunkce slzné žlázy (Sjögrenův syndrom), oční jizevnatý pemfigoid – OCP, oční forma GvHD)

2. zvýšené odpařování slz – porucha meibomské žlázy (dysfunkce, blefaritida)

3. kombinace obou typů – nejčastější forma v klinické praxi Víc než u 80% pacientů dochází k nárůstu evaporace slzného filmu.